Whistleblowing: Zákon o ochraně oznamovatelů přinese nové povinnosti podnikatelům

Především podnikatelé zaměstnávající více než 25 zaměstnanců či účastnící se veřejných zakázek by měli zpozornět. V souladu s implementací směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 2019/1937 totiž s největší pravděpodobností vstoupí v platnost a účinnost zákon o ochraně oznamovatelů také tzv. “whistleblowerů“, který přináší nové povinnosti, neboť 17. 12. 2021 nabyde účinnosti směrnice EU, kterou jsou státy povinny implementovat.

Podstatou nové právní úpravy je chránit případné oznamovatele protiprávního jednání. Tato problematika je v posledních letech hojně diskutována nejenom na evropské úrovni, ale především také v rámci celého světa, kdy se přibývajícím počtem případů objevila i nutnost odpovídající právní úpravy.

Oznamovatel neboli whistleblower je osoba, která v rámci subjektu, nejčastěji státní organizace nebo obchodní korporace, upozorní na možné nekalé praktiky v rámci této organizace. Oznamovateli nejčastěji budou osoby v zaměstnaneckém nebo obdobném poměru vůči obchodní korporaci, můžou jimi však býti například i akcionáři, dobrovolníci nebo stážisté či dodavatelé apod. Problematickým aspektem v těchto případech byla především nevole nadřízených zaměstnance či samotného subjektu tyto prohřešky či neetické jednání řešit. Zaměstnavatelé těchto oznamovatelů na základě nové právní úpravy musí zabránit tomu, aby vůči takovému oznamovateli byla přijata či dokonce uplatněna odvetná opatření (jeho propuštění, finanční postih apod.) a také musí zajistit přísnou ochranu jeho identity.

Další podstatnou povinností je nutnost zavedení a implementování interního oznamovacího systému, který umožní, aby oznamovatelé na poškozování veřejných zájmů, protiprávní jednání nebo neetické jednání ze strany subjektu upozornili. Zejména půjde o upozornění jednání vyskytující se v následujících oblastech: zadávání veřejných zakázek, finančních služeb, daně z příjmů právnických osob, ochrana soukromí, (…) Namátkou můžeme uvést např. že se jednání může týkat oznámení, kdy zaměstnanec nahlásí, že je porušována bezpečnost práce či že jinak zaměstnavatel jedná v rozporu se zákoníkem práce.

Implementovat oznamovací systém je povinnost pro zaměstnavatele s 25 a více zaměstnanci (a to včetně osob mimo zaměstnanecký poměr tj. osob na dohodu o provedení práce, dohodu o pracovní činnosti či agenturních zaměstnanci, …), zadavatele veřejných zakázek, poskytovatele finančních služeb (pojišťovny či třeba banky) nebo obce s více než 5 tisíci obyvateli. Tento systém musí sloužit k podání oznámení. Zavést tento systém jsou pak subjekty povinny nejpozději do 31. 3. 2022.

V rámci oznamovacího systému bude nutno implementovat především vhodný komunikační kanál (např. email, schránku, apod.), která umožní oznamovatelům učinit oznámení, v rámci kterého pak bude i odpovědnou osobou oznámení řešeno (subjekt musí určit pověřenou osobu), a to v zákonem dané lhůtě, nadto musí subjekt zavést i systém evidence oznámení. Všechna oznámení je nutno prověřit, učinit nezbytné šetření a přijmout opatření k nápravě či prevenci. Velice důležitou součástí systému je chránit identitu oznamovatele. Oznámení musí být možno podat ústně, písemně, osobně, ale je nutno zajistit přísnou ochranu identity této osoby!

V souladu se zavedením tohoto systému pak zřídí i ministerstvo spravedlnosti oznamovací systém, v rámci kterého budou moci oznamovatelé učinit oznámení i bez využití vnitřního systému. Tj. oznamovatel, který se nebude moci obrátit na vnitřní systém samotného subjektu, např. své firmy, své oznámení učiní vůči ministerstvu spravedlnosti, která pak bude i celou záležitost prověřovat a šetřit.

Aby se oznamovatelé nemuseli rovnou obracet na externí systém ministerstva spravedlnosti, je více než vhodné, aby firmy a společnosti v souladu s tím zavedli průhledné, transparentní a srozumitelné interní systémy, na které se budou moci oznamovatelé obracet. Vhodné zavedení vnitřního systému zvyšuje pravděpodobnost, že budou citlivé záležitosti řešeny spíše uvnitř firem, a nikoliv vně.

Je nutno podotknout, že whistleblowing systém je vhodno brát jako součást compliance systému, který jako takový je i uznáván metodikou státních zastupitelství jako faktor při případném posuzování odpovědnosti právnické osoby v případě posuzování odpovědnosti trestných činů. Interní systém tak musí být nejen vhodně nastaven, ale i vhodně aplikován, přičemž velkou roli hraje prokázání míry implementace, kterou lze vhodně dokázat například vybraným vnitřním předpisem společnosti. Systém tedy doplní současný systém řízení rizik firem a podniků v rámci compliance programů.

Za nesplnění povinností hrozí podstatné a v některých případech i citelné sankce. Například za porušení zákazu prozrazení identity hrozí pokuta až do výše jeden milion korun českých, nehledě na možnou ztrátu dobré pověsti. Pokud v této záležitosti potřebujete poradit, případně upravit Vaše vnitřní předpisy, neváhejte se na nás obrátit.

autor: Mgr. Magdaléna Brožová

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.