Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 94/2026 odmítl praxi, podle níž se vyúčtování dodávky plynu sestavené na základě dat provozovatele distribuční soustavy považuje za správné, dokud odběratel neprokáže opak. Neplyne-li taková domněnka ze zákona ani ze smlouvy, nese důkazní břemeno ohledně skutečně odebraného množství dodavatel. Rozhodnutí má praktický dopad nejen na spory o energie, ale na všechny smlouvy, v nichž se fakturuje podle měření, odečtů nebo odhadů.
O co ve sporu šlo
Dodavatel zemního plynu žaloval podnikatelského odběratele o zaplacení více než 819 000 Kč za dodávky plynu. Odběratel vyúčtování zpochybnil. Podle dostupných informací se sporná částka do značné míry týkala období, za které nebyl k dispozici přímý odečet a spotřeba byla stanovena odhadem; odběratel popíral, že by takové množství plynu odebral.
Soudy nižších stupňů žalobě v převážné části vyhověly. Vycházely z toho, že vyúčtování založené na údajích provozovatele distribuční soustavy je třeba mít za správné, a že odběratel vyúčtování řádně nereklamoval. Fakticky tak přenesly důkazní břemeno na odběratele: ten měl prokázat, že plyn v účtovaném rozsahu neodebral.
Co Nejvyšší soud řekl
Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu (Krajského soudu v Brně) zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Ze zveřejněných informací lze jeho závěry shrnout do čtyř bodů:
- Platí obecné rozložení důkazního břemene. Ve sporném řízení nese každá strana břemeno tvrzení a důkazní břemeno ohledně skutečností, z nichž vyvozuje pro sebe příznivé právní následky. Dodavatel, který se domáhá zaplacení, tedy musí tvrdit a prokázat, kolik plynu odběratel skutečně odebral.
- Zákon žádnou domněnku správnosti vyúčtování nestanoví. Energetický zákon ani prováděcí předpisy domněnku správnosti vyúčtování odběru plynu nezakládají.
- Domněnku neobsahovala ani smlouva. Obchodní podmínky sice upravovaly reklamace, nespojovaly však s nepodáním reklamace následek, že se vyúčtování považuje za správné.
- Soud si domněnku nemůže „domyslet“. Jak uvedl Nejvyšší soud ve své tiskové zprávě:
„Právní domněnku nelze vytvářet soudním rozhodnutím bez opory v zákoně nebo smlouvě.“
Samotná existence vyúčtování proto nestačí k tomu, aby se důkazní břemeno automaticky přeneslo na odběratele. Odvolací soud musí nárok posoudit znovu – tentokrát bez domněnky správnosti vyúčtování.
Smluvní domněnky a fikce: od zákazu k (omezené) přípustnosti
Rozhodnutí zapadá do delšího vývoje judikatury k otázce, zda si strany mohou ve smlouvě samy sjednat právní domněnku nebo fikci – typicky formulace „má se za to, že…“ nebo „považuje se za…“.
- Za účinnosti dřívějších předpisů Nejvyšší soud dovozoval, že právní domněnku může založit pouze zákon, nikoli dohoda stran (např. rozsudek sp. zn. 32 Cdo 2536/2007 ze dne 3. 12. 2008). V rozsudku sp. zn. 32 Cdo 1287/2018 ze dne 4. 3. 2020 pak dodal, že smluvní domněnka či fikce mění rozložení důkazního břemene, což procesní předpisy stranám neumožňují.
- Zlom přinesl rozsudek sp. zn. 23 Cdo 1001/2021 ze dne 23. 3. 2022. Nejvyšší soud v něm – s odkazem na autonomii vůle podle občanského zákoníku z roku 2012 – připustil, že ujednání ve formě domněnky či fikce nelze obecně považovat za neplatné a je třeba je posoudit individuálně. Šlo o ujednání ve smlouvě o dílo, podle něhož se dílo „považuje za řádně a včas předané“, pokud se objednatel opakovaně nedostaví k převzetí.
- Rozsudek sp. zn. 21 Cdo 94/2026 na tento vývoj navazuje. Podle odborných komentářů Nejvyšší soud výslovně připustil, že situaci předvídanou § 133 občanského soudního řádu – kdy má soud skutečnost za prokázanou, nevyjde-li najevo opak – může vyvolat nejen zákon, ale byť v ojedinělých případech i smluvní ujednání stran. Nejde však o obecné prolomení zákazu tzv. smluv o dokazování: smluvní domněnka musí nejprve obstát jako platné hmotněprávní ujednání.
Při posouzení takového ujednání bude rozhodovat zejména jeho skutečný obsah a vůle stran, soulad s donucujícími ustanoveními zákona a dobrými mravy a také vzájemné postavení stran – jinak se bude hodnotit ujednání mezi dvěma rovnocennými podnikateli a jinak ujednání, které silnější strana vnutí slabší.
Co to znamená pro odběratele
- Nesouhlasíte-li s vyúčtováním, nemusíte automaticky dokazovat, že jste neodebrali. Pokud zákon ani smlouva nestanoví domněnku správnosti, musí ve sporu skutečnou spotřebu prokázat dodavatel.
- Přesto reklamujte včas a písemně. Rozhodnutí neznamená, že na reklamačních lhůtách nezáleží. Smlouva nebo obchodní podmínky mohou s nepodáním reklamace spojovat konkrétní následky – a takové ujednání může být platné.
- Čtěte obchodní podmínky. Formulace typu „vyúčtování se považuje za odsouhlasené, nebude-li reklamováno do…“ mohou mít zásadní procesní dopad.
- Dokumentujte stav měřidel. Fotografie a vlastní odečty k rozhodným datům jsou ve sporu cenným důkazem – zejména u období, kdy dodavatel vyúčtoval odhad.
Co to znamená pro dodavatele a další firmy, které fakturují podle měření
Závěry rozhodnutí nejsou omezeny jen na energetiku. Týkají se každého, kdo účtuje podle odečtů, měření, výkazů nebo odhadů – například u služeb, nájmů s vyúčtováním záloh, telekomunikací nebo logistiky.
- Prověřte smlouvy a obchodní podmínky. Pokud chcete, aby se nereklamované vyúčtování považovalo za správné, musí to smlouva výslovně a srozumitelně stanovit. Pouhá úprava reklamačního řízení nestačí.
- Formulujte ujednání s ohledem na jeho platnost. Smluvní domněnka nesmí odporovat donucujícím ustanovením zákona ani dobrým mravům; u spotřebitelů a slabších smluvních stran hrozí, že soud ujednání neuzná.
- Uchovávejte podklady k měření. Ve sporu budete muset prokázat skutečný odběr – data od distributora, protokoly o odečtech, metodiku odhadu a jejich pozdější vyrovnání.
- Počítejte s tím, že soudy budou postupovat přísněji. Rozhodnutí koriguje dosavadní praxi nižších soudů; žaloby postavené jen na vystavené faktuře mohou neuspět.
Závěr
Rozsudek sp. zn. 21 Cdo 94/2026 připomíná základní pravidlo civilního procesu: kdo něco tvrdí, musí to dokázat. Výjimku může založit zákon – a v omezené míře i dobře formulovaná a platná smlouva. Pro firmy na obou stranách smlouvy je to důvod revidovat ujednání o vyúčtování, reklamacích a odečtech dříve, než se z nich stane předmět sporu.
Potřebujete posoudit své smlouvy nebo obchodní podmínky, případně řešíte spor o vyúčtování? Kontaktujte nás na praha@machlegal.eu nebo +420 245 008 552.
Text je aktuální ke dni 12. 10. 2026 a vychází z tiskové zprávy Nejvyššího soudu a odborných komentářů k rozhodnutí. Nepředstavuje právní radu v konkrétní věci.