Transpoziční novela zákona o elektronických komunikacích

1.Úvod (účinnost, transpozice směrnice, cíle úpravy)

Ke dni 1. 1. 2022 nabývá účinnosti zákon č. 374/2021 Sb., novelizující zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Nová právní úprava reaguje na sekundární evropskou normotvorbu,

směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 ze dne 11. prosince 2018, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (dále jen jako „Kodex“).Čeští zákonodárci do přijaté zákonné úpravy transponovali nová společná pravidla pro EU na úseku elektronických komunikací.

Navrhovaná právní úprava se v souladu s Kodexem dotýká zejména těchto oblastí:

  • konzistentní přístup k politice a správě rádiového spektra založený na jednotném trhu,
  • zajištění podmínek pro skutečně jednotný trh tím, že se odstraní roztříštěnost předpisů,
  • provozovatelům sítí a poskytovatelům služeb se tak umožní úspory z rozsahu a spotřebitelům
  • zajistí efektivní ochrana,
  • zajištění rovných podmínek pro účastníky trhu a jednotné uplatňování pravidel (posílení ochrany
  • spotřebitele),
  • stimulace investic do vysokorychlostních sítí (včetně přezkumu směrnice o univerzální službě),
  • účinnější předpisový institucionální rámec,
  • úloha nezávislých regulačních orgánů, spolupráce s EK, v rámci BEREC nebo s RSPG,
  • pravidla všeobecných oprávnění, sběru dat a procedur pro jednotný trh,
  • přístup ke službám tísňové komunikace na evropské tísňové číslo 112 i národní tísňová čísla 150, 155, 158 včetně rovnocenného přístupu pro osoby se zdravotním postižením,
  • systém veřejné výstrahy

Novela zajišťuje rovné podmínky pro účastníky trhu v oblasti elektronických komunikací, posiluje míru ochrany spotřebitele a zvyšuje podporu hospodářské soutěže. Nejdůležitějšími změnami prošla zejména ustanovení sloužící k ochraně spotřebitele využívajícího veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. Nově se tak např. modifikují pravidla pro rozsah informační povinnosti podnikatelů, či požadavky na délku trvání takto uzavíraných smluv a jejich ukončování. Novela s sebou přináší i změny v rámci používání tzv. cookies, dále také nové povinnosti pro podnikatele zajišťující interpersonální komunikační službu v rámci tísňového volání a například i výrazné omezení marketingové reklamy.

2.Informační povinnost u spotřebitelských smluv

Poskytovatele veřejně dostupných služeb elektronických komunikací tíží informační povinnost vůči spotřebitelům, s nimiž vstupují do smluvního vztahu. Zákonné ustanovení obsažené v zákoně o elektronických komunikacích přejímá řadu blíže specifikovaných informací, které jsou poskytovatele spotřebitelům povinni poskytnout před uzavřením smlouvy. Nutno dodat, že i na takové smlouvy se vztahuje informační povinnost podnikatelů v rámci spotřebitelských smluv dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

V nejobecnější rovině je poskytovatel veřejně dostupných služeb elektronických komunikací povinen jasně a srozumitelně spotřebitele informovat např. o své totožnosti, nabízené službě a zejména ceně nabízené služby. Novela zákona o elektronických komunikacích zavádí informační povinnost s ohledem na služby v ní obsažené. Poskytovatelé tak musí spotřebitele informovat například v rámci hlavních znaků poskytované služby u služby přístupu k internetu o minimální úrovni kvality poskytované služby, nebo v rámci změny poskytovatele služeb jakékoliv platby související se změnou poskytovatele služby a ujednání o odškodnění a náhradě za zdržování nebo zneužívání změny poskytovatele a informace o příslušných postupech. Poskytovatel musí spotřebitele informovat i o právu na paušální náhradu (k tomu viz níže). Zákon obsahuje řadu dalších informací, jež musejí být před uzavřením smlouvy spotřebiteli poskytnuty, přičemž jejich vyčerpávající výčet je pro účely článku nadbytečný.

Jak již bylo zmíněno v úvodu, záměrem takto koncipované širší informační povinnosti je zkvalitnění transparentnosti smluvních závazků mezi spotřebitelem a poskytovatelem, s čímž souvisí i narovnání nerovného postavení podnikatele na straně jedné a spotřebitele na straně druhé. Spotřebitelé by tak před uzavřením smlouvy měli mít dostatečné množství a kvalitu informací, na základě kterých svobodně projeví svoji vůli vstoupit s poskytovatelem do smluvního závazku.

Jestliže poskytovatelé nesplní informační povinnost uvedenou v zákoně o elektronických komunikacích, dopustí se přestupku, za nějž lze uložit pokutu až do výše 15 000 000 Kč, nebo do výše 5 % z čistého obratu poskytovatele za předchozí účetní období, dle toho, která hodnota je vyšší.

3.Právo na změnu poskytovatele služby přístupu k internetu

Ke změnám zaměřeným na posílení práv spotřebitelů bezesporu patří zavedení nového spotřebitelova práva na změnu poskytovatele služby přístupu k internetu. Ukotvuje se povinnost poskytovatele služby přístupu k internetu (dále jen „internetové služby“) zajistit každému na jeho žádost změnu poskytovatele služby. Dle důvodové zprávy má k takové změně dojít při zajištění kontinuity poskytovaných služeb, pokud je to technicky možné. Zákon zavádí informační povinnost poskytovatelů internetových služeb a klade důraz na vzájemnou spolupráci poskytovatelů dotčených spotřebitelovou volbou. Nová pravidla směřují k takovému výsledku, aby veškeré záležitosti v souvislosti se změnou poskytovatele zbytečně nezatížily spotřebitele, tedy aby hladký přechod zajistil primárně „přejímací“ poskytovatel. Kýženým výsledkem by tak měla být situace, za které nebude spotřebitel nucen vyčerpávajícím způsobem individuálně komunikovat s každým změnou dotčeným poskytovatelem internetové služby v postavení de facto prostředníka. Namísto toho si poskytovatelé internetových služeb veškeré formality potřebné k žádané změně vykomunikují mezi sebou. Spotřebitel by měl být zatížen pouhou povinností poskytnutí součinnosti v procesu změny poskytovatele internetové služby.

Nově se taktéž zavádí právo spotřebitele na paušální náhradu v případech opožděné změny poskytovatele, zneužití změny, nebo nedodržení dohodnutých termínů oprav a instalací. Paušální náhrada nesmí být nižší než 100 Kč za den a vyšší než 1 000 Kč za den. Zákon finální výši náhrady ponechává na podzákonné právní úpravě, která bude pravděpodobně přijata nejdříve s účinností samotného zákona, či v pozdějším období.

Jestliže podnikatelé nesplní výše uvedené povinnosti při změně poskytovatele služby přístupu k internetu, dopustí se přestupků, za něž lze uložit pokutu až do výše 15 000 000 Kč, nebo do výše 5 % z čistého obratu poskytovatele za předchozí účetní období, dle toho, která hodnota je vyšší.

4.Tísňová volání a systém veřejné výstrahy

Novelizace ovlivní i stávající úpravu tísňového volání a zajistí ukotvení nového institutu tzv. systému veřejné výstrahy. V prvně zmiňované oblasti dochází k částečnému rozšíření povinností podnikatelů provozujících veřejně dostupnou interpersonální komunikaci založenou na číslech (dále jen „operátoři“). Od nového roku by mělo být možné komunikovat s tísňovými linkami prostřednictvím SMS, a pokud to bude technicky proveditelné, tak i ostatními dostupnými prostředky. V ČR byla doposud tísňová volání prostřednictvím SMS dostupná pouze pro zdravotně handicapované osoby (zejména neslyšící). Transponovaná úprava tak navazuje na rozšířené možnosti dnešního světa, přičemž dalším krokem vpřed by mohla být kupříkladu tísňová volání iniciovaná prostřednictvím mobilních aplikací (např. i nonstop live-chat).

V souvislosti s ochranou nejdůležitějších lidských hodnot přináší nová právní úprava tzv. systém veřejné výstrahy. Přijatý zákon zavádí povinnost operátorů předávat dotčeným koncovým uživatelům v určité územní oblasti veřejné výstrahy týkající se bezprostředně hrozících nebo nastalých mimořádných událostí, krizových situací a jiných závažných událostí ohrožujících život a zdraví osob. Takovou povinnost operátor splní alespoň rozesláním zprávy SMS. Pravidla, za kterých dojde k aktivaci systému, budou upravena prováděcím předpisem, jako ostatně i další související podrobnosti. Zakotvením institutu do právní úpravy zákonodárce sleduje vyšší standard bezprostřední informovanosti společnosti o nežádoucích okolních jevech. Podobné praktiky nejsou v ČR novinkou, nýbrž až od nového roku bude institut v českém právním řádu zakotven jako povinnost, čímž se vytváří zákonné zmocnění Ministerstvu vnitra ČR pro uložení povinnosti operátorům předávat důležité informace.

Jestliže podnikatelé po aktivaci systému veřejné výstrahy neplní své povinnosti tím, že nepředávají požadované informace, dopustí se přestupku, za nějž lze uložit pokutu až do výše 50 000 000 Kč, nebo do výše 10 % z čistého obratu podnikatele za předchozí účetní období, dle toho, která hodnota je vyšší.

5.Marketingová reklama a cookies

S novelou přichází i poněkud výrazné omezení marketingové reklamy poskytované prostřednictvím sítí nebo služeb elektronických komunikací. I v případě telemarketingu zákon zavádí tzv. režim opt-in, namísto dosavadního užívaného režimu opt-out. V současné době mohou podnikatelé nabízející své služby, či zboží prostřednictvím marketingové reklamy za těmito účely užívat pouze účastnická čísla zapsaná v účastnických seznamech osob, které výslovně nevyjádřily svůj nesouhlas s telemarketingem. Počínaje prvním lednem roku 2022 bude naopak při kontaktování účastníka za účelem marketingové reklamy třeba jeho výslovného souhlasu. To znamená, že osoba mající zájem o takto nabízené služby, či zboží musí aktivně konat, důsledkem čehož bude u ní zvolených telefonních čísel vyznačen v účastnickém seznamu poskytnutý souhlas. Nová právní úprava dále uvádí, že účastnickým seznamem se rozumí i náhodně vygenerovaná čísla, čímž předchází praktikám, při kterých by podnikatelé praktikovali marketingovou reklamu mimo vedené seznamy účastníků za pomocí náhodného výběru účastnických čísel, čímž by docházelo ke zneužívání zavedených pravidel prostřednictvím mezery v zákoně.

Novela přináší i důležitou změnu na úseku používání webových cookies. K použití nástrojů, díky kterým mohou provozovatelé webových stránek snadno zjistit preference návštěvníků webové stránky, bude od nového roku potřeba výslovného souhlasu návštěvníka s rozsahem a účelem takto získaných osobních údajů. Novela zavádí v souvislosti s užíváním cookies tzv. režim opt-in, který nahrazuje současně platný a užívaný tzv. režim opt-out. Stávající režim umožňuje provozovatelům webů přistupovat do zařízení uživatele relativně volně do doby, než projeví výslovný nesouhlas.

Nově zaváděný režim se nevztahuje na tzv. technické cookies, tj. takové, které jsou nezbytné pro fungování webové stránky. Souhlasu tak nadále nebude třeba kupříkladu v souvislosti s cookies potřebných pro vložení zboží do nákupního košíku a dokončení objednávkového procesu.

Jestliže podnikatelé účastníky obtěžují marketingovou reklamou, dopustí se přestupku, za nějž lze uložit pokutu až do výše 50 000 000 Kč nebo do výše 10 % z čistého obratu podnikatele za předchozí účetní období, dle toho, která hodnota je vyšší.

————————–

za MACH LEGAL, advokátní kancelář s.r.o.

Lukáš Vlk

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

CAPTCHA