Vážení klienti,
přinášíme Vám přehled novinek, které by Vám neměly uniknout v souvislosti se zákonem č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a registru smluv (dále jen „zákon o registru smluv“ nebo „zákon“), který jako celek nabývá účinnosti dne 1.7.2017. Ačkoliv první část zákona o registru smluv nabyla účinnosti již 1. července 2016, teprve od 1. července 2017 nabývají účinnosti ustanovení, která mají tzv. sankční charakter v případě neplnění zákonem stanovených povinností, a to v podobě neúčinnosti a zrušení smluv ex tunc, tedy od počátku, pokud nebyly v souladu s tímto zákonem uveřejněny, byť spadají do působnosti zákona o registru smluv. Přestože je tedy povinnost uveřejňovat některé smlouvy závazná již od 1. července 2016, sankce za nesplnění této povinnosti se dotýká až smluv uzavřených od 1. července 2017, a na dříve uzavřené smlouvy nedopadá, byť již v mezidobí formálně existovala zákonná povinnost jejich uveřejnění.
Jakých smluv se tedy zákon o registru smluv týká? Jedná se především o soukromoprávní smlouvy, v nichž alespoň jedna smluvní strana vystupuje jako veřejnoprávní subjekt. Zákon o registru smluv obsahuje v § 2 taxativní neboli uzavřený výčet dotčených veřejnoprávních subjektů, jsou jimi:
- Česká republika,
- územní samosprávný celek, včetně městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy,
- státní příspěvková organizace,
- státní fond,
- veřejná výzkumná instituce nebo veřejná vysoká škola,
- dobrovolný svazek obcí,
- regionální rada regionu soudržnosti,
- příspěvková organizace územního samosprávného celku,
- ústav založený státem nebo územním samosprávným celkem,
- obecně prospěšná společnost založená státem nebo územním samosprávným celkem,
- státní podnik nebo národní podnik,
- zdravotní pojišťovna,
- Český rozhlas nebo Česká televize, nebo
- právnická osoba, v níž má stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky většinovou majetkovou účast, a to i prostřednictvím jiné právnické osoby.
Povinnost uveřejnění se však nevztahuje na právnické osoby, které sice spadají pod výše uvedený výčet, avšak byly založeny podle jiného než českého práva, a které působí převážně mimo území České republiky.
Co se týče rozsahu zveřejňovaného obsahu smluv, neplatí, že by originály dotčených smluv musely být uveřejňovány v plném znění. Zákon o registru smluv samozřejmě cílí k tomu, aby byl zveřejněn především materiální obsah smlouvy, tj. její předmět, práva a povinnosti smluvních stran atd., avšak dále výslovně stanovuje, že informace, které nelze získat/poskytnout na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, zveřejněny být nemusí (např. podpisy, parafy, razítka, osobní údaje soukromého subjektu). Zákon o registru smluv také upravuje několik výjimek, na něž se povinnost uveřejnění nevztahuje:
- smlouvy vzniklé v rámci právního jednání s fyzickou osobou, která jedná mimo rámec své podnikatelské činnosti; to neplatí, jde-li o převod vlastnického práva povinného subjektu k hmotné nemovité věci,
- technické předlohy, návody, výkresy, projektové dokumentace, modely, způsoby výpočtu jednotkových cen, vzory a výpočty,
- smlouvy, které se týkají činnosti zpravodajských služeb a Generální inspekce bezpečnostních sborů nebo činnosti orgánů činných v trestním řízení při předcházení trestné činnosti, vyhledávání nebo odhalování trestné činnosti nebo stíhání trestných činů nebo zajišťování bezpečnosti nebo obrany České republiky,
- smlouvy, jejichž plnění je prováděno převážně mimo území České republiky,
- smlouvy uzavřené adhezním způsobem, jejichž smluvní stranou je veřejná výzkumná instituce, veřejná vysoká škola, státní podnik, národní podnik, zdravotní pojišťovna nebo právnická osoba, v níž má stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky většinovou majetkovou účast, s výjimkou smluv uzavřených na základě zadávacího řízení podle zákona o veřejných zakázkách,
- smlouvy, objednávky a faktury, které se týkají činnosti orgánů, jejich členů a organizačních složek státu uvedených v § 8 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), a činnosti správců jejich kapitol,
- smlouvy uzavřené na komoditní burze, na regulovaném trhu nebo evropském regulovaném trhu, v dražbě nebo v aukci anebo jiným obdobným postupem, s nímž je spojen zvláštní způsob přechodu nebo převodu vlastnického práva,
- smlouvy, jejichž alespoň jednou smluvní stranou je akciová společnost, jejíž cenné papíry byly přijaty k obchodování na regulovaném trhu nebo evropském regulovaném trhu, jde-li o akciovou společnost, v níž má stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky většinovou majetkovou účast, a to i prostřednictvím jiné právnické osoby,
- smlouvy, jestliže výše hodnoty jejího předmětu je 50.000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo nižší,
- smlouvy, které jsou uzavřeny s autorem nebo výkonným umělcem v souvislosti s autorským dílem nebo uměleckým výkonem,
- smlouvy o poskytování a úhradě zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění a smlouvy o úhradě léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro pravidelná očkování podle antigenního složení očkovacích látek stanoveného Ministerstvem zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví, které jsou uveřejňovány podle zákona o veřejném zdravotním pojištění,
- smlouvy, jejíž alespoň jednou smluvní stranou je obec, která nevykonává rozšířenou působnost, příspěvková organizace touto obcí zřízená nebo právnická osoba, v níž má taková obec sama nebo s jinými takovými obcemi většinovou účast.
Portálem zřízeným pro uveřejnění dotčených je tzv. Registr smluv – systém veřejné správy, jehož správcem je Ministerstvo vnitra České republiky, a který je přístupný na webových stránkách https://smlouvy.gov.cz/. V souvislosti s úplnou účinnosti zákona o registru smluv je však třeba brát zejména na vědomí, že uveřejnění dotčených smluv je podmínkou jejich účinnosti, byť by si smluvní strany sjednaly něco jiného. Smlouvy, které v rozporu s tímto zákonem nebudou uveřejněny nejpozději do 3 měsíců od jejích uzavření, zanikají bez dalšího ex tunc, neboli od počátku (jako by nikdy nebyly uzavřeny), a plnění na základě nich poskytnutá se stávají plněními bez právního důvodu. Klientům proto doporučujeme, aby v případech, kdy uzavírají smlouvu s dotčenými subjekty, neopomněli sjednat si povinnost jedné ze smluvních stran takovou smlouvu uveřejnit, a nebude-li toto v jejich dispozici, doporučujeme jim alespoň následně si ověřit, zda byla smlouva skutečně v Registru smluv uveřejněna.