Tento článek si klade za cíl shrnout nejvýznamnější judikaturní závěry v oblasti leasingových vztahů se zaměřením na práva leasingového nájemce ve vztahu k pronajatému vozidlu v případech, kdy dojde k poškození nebo zničení tohoto vozidla.
Patrně každý si je vědom rozdílu mezi finančním leasingem a operativním leasingem, kdy operativní leasing se od finančního leasingu liší zejména tím, že vozidlo zůstává po celou dobu trvání leasingu, jakož i po jeho skončení, ve vlastnictví leasingové společnosti. V případě finančního leasingu naopak vozidlo po skončení smlouvy na základě úhrady leasingových splátek přechází do vlastnictví leasingového nájemce – nájemce tak fakticky postupně splácí hodnotu vozidla, až se po skončení leasingu stane jeho vlastníkem.
Práva a povinnosti leasingového nájemce vůči leasingové společnosti jsou u obou typů leasingů sjednány v leasingové smlouvě, nejčastěji s odkazem na všeobecné obchodní podmínky. Zpravidla leasing dospěje do svého předpokládaného konce – tedy vrácení vozidla leasingové společnosti v případě operativního leasingu a nabytí vlastnického práva k vozidlu leasingovým nájemcem v případě finančního leasingu.
Co se ale stane, pokud je vozidlo za trvání leasingové smlouvy, byť bez zavinění leasingového nájemce, poškozeno nebo zničeno a nájemce nemůže předmět leasingu užívat? Například se stanete účastníkem dopravní nehody a vozidlo vykazuje totální škodu, případně poškození, které nelze ihned opravit? Standardně taková skutečnost nezbaví leasingového nájemce ani povinnosti nadále platit leasingové splátky (leasingová společnost není odpovědná za předmět nájmu, a toto má v obchodních podmínkách náležitě ošetřeno), resp. doplatit veškeré zbylé splátky v případě totální škody. Leasingový nájemce se tak dostává do situace, že nemůže vozidlo užívat, ačkoliv je nadále povinen hradit leasingové splátky. Vozidlo také může být dlouhodobě neopravitelné, např. v důsledku nedostupnosti náhradního dílu, a nájemce nemá zpravidla možnost leasingovou smlouvu ukončit (neboť leasingové společnosti mají toto ve svých podmínkách taktéž náležitě ošetřeno), nebo tuto možnost má, ale je povinen doplatit leasingové společnosti zpravidla veškeré neuhrazené splátky a další poplatky za předčasné ukončení, od kterých je odečtena tržní hodnota vozidla – v důsledku poškození však snížená – a případné další poplatky související s ukončením. Setkaly jsme se např. s možností leasingové společnosti v rámci vypořádání připočíst k platbě leasingového nájemce až 35 % z hodnoty vozidla (ke dni účinnosti leasingové smlouvy). V případě totální škody na vozidle dochází standardně k zániku leasingové smlouvy, ani to však nezbavuje nájemce povinnosti fakticky doplatit leasingové splátky (resp. dochází k vyrovnání, dle kterého má leasingová společnost zpravidla nárok na úhradu rozdílu mezi výnosem z prodeje vraku vozidla a pojistným plněním pojišťovny a zůstatkovou hodnotou vozidla, tj. neuhrazenými splátkami).
Leasingový nájemce navíc není vlastník vozidla a v souladu s aktuální judikaturou mu nepřísluší uplatnit nárok na náhradu škody ve vztahu k vozidlu poškozenému dopravní nehodou, neboť rozdíl v hodnotě vozu před poškozením a poté se projevuje v majetkových poměrech vlastníka vozu, nikoliv v majetkových poměrech leasingového nájemce. Jen vlastník vozidla je oprávněn nárokovat vůči odpovědné osobě náhradu za poškození vozidla. Případně tak musí být tato práva na leasingového nájemce postoupena, nebo je může vymáhat sama leasingová společnost.
Současně je judikaturou vyloučen i případný nárok leasingového nájemce vůči škůdci (osobě, která dopravní nehodu zavinila, resp. osobě jinak odpovědné za škodu), ve vztahu k náhradě uhrazených leasingových splátek při zničení vozidla:
„Škůdce, který odpovídá za škodu vzniklou na vozidle, nenese odpovědnost za to, že
poškozené vozidlo měl žalobce v nájmu a že si ohledně něj sjednal s leasingovým pronajímatelem takové podmínky, které při předčasném ukončení nájemního vztahu vedly k tomu, že aniž se nájemce stal vlastníkem vozu, zaplatil ze svého pohledu nevýhodně vysoké částky za nájem vozidla a platby s tím spojené. (…) Je sice pravdou, že ke skončení právního vztahu mezi žalobcem a leasingovým pronajímatelem by nedošlo, nebýt dopravní nehody, avšak konkrétní právní a potažmo i majetkové důsledky vyplývající pro žalobce ze zrušení leasingové smlouvy byly bezprostředně vyvolány tím, jak byly v leasingové smlouvě pro takový případ upraveny podmínky ukončení právního vztahu mezi jejími účastníky. (…) Závazky leasingového nájemce sjednané pro případ zničení předmětu nájmu vůči pronajímateli z leasingové smlouvy nejsou důsledkem škodné události (dopravní nehody), za niž odpovídá škůdce, nýbrž bezprostředním důsledkem jejich smluvního ujednání.“
(rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 267/2005, ze dne 29. 3. 2007)
V dnešní době je judikaturou v neprospěch leasingového nájemce vyřešena i případná platnost ujednání, dle kterého je leasingový nájemce v případě předčasného ukončení smlouvy (či v případě zničení předmětu leasingu) povinen pokračovat v platbě sjednaných splátek:
„Sjedná-li si tedy leasingová společnost (pronajímatel) ve smlouvě s leasingovým nájemcem pro případ předčasného ukončení leasingové smlouvy z důvodů na straně nájemce právo na úhradu všech dlužných splátek, tedy i splátek splatných po odstoupení od smlouvy, není výkon tohoto práva v rozporu s poctivým obchodním stykem jen proto, že jde o splátky splatné po odstoupení od smlouvy (po odebrání vozidla leasingovému nájemci).“
(rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 31 Cdo 4356/2008, ze dne 13. 1. 2010)
Na základě obdobné argumentace jsou pro soudy akceptovatelná rovněž ta smluvní ujednání, na jejichž základě mají leasingové společnosti nárok na splátky i za období, kdy nájemce nemohl užívat předmět leasingu například proto, že předmět financování zabavila Policie ČR v rámci trestního řízení, nebo pokud nájemce nemohl užívat vozidlo pro jeho vady. Podle soudů je v souladu s účelem a smyslem finančního leasingu, aby na základě leasingové smlouvy nesl leasingový nájemce veškerá rizika výskytu vad předmětu leasingu, i když na tom nenese žádnou vinu a tyto vady nezpůsobil. Vyskytnou-li se takové vady, je proto povinen nadále platit leasingové splátky v plné výši a rovněž uplatnit jménem leasingového pronajímatele všechna práva vyplývající z odpovědnosti za vady ze záručních a servisních podmínek přímo u dodavatele předmětu leasingu, s výjimkou odstoupení od kupní smlouvy (viz NS ČR sp. zn. 23 Cdo 5281/2009, 32 Odo 111/2005).
S ohledem na výše uvedené judikaturní závěry doporučujeme velmi důkladně zvažovat případné uzavření leasingového vztahu se současným pozorným čtením podmínek smlouvy vč. všeobecných obchodních podmínek. Vyrovnání s leasingovou společností v případě předčasného ukončení leasingové smlouvy může být velmi drahé, byť se zohledňuje zůstatková cena vozidla a samozřejmě je zde předpoklad hrazení škody na vozidle pojišťovnou, případně vymožení škody na vozidle vůči škůdci. Případné vymožení nároku na náhradu škody na vozidle vůči osobě odpovědné za poškození vozidla (osobě, která zavinila dopravní nehody) však musí být na nájemce ze strany leasingové společnosti postoupeno, případně je bude leasingová společnost vymáhat sama. Tato hodnota, (bude-li něco vymoženo), by měla být samozřejmě ve vypořádání mezi leasingovým nájemcem a leasingovou společností zohledněna v rámci vypořádání. Jak již bylo uvedeno výše, leasingovému nájemci však nepřísluší vůči škůdci právo vymáhat leasingové splátky a další poplatky, který je v důsledku poškození vozidla povinen na základě leasingové smlouvy hradit leasingové společnosti.
za MACH LEGAL, advokátní kancelář s.r.o.
Mgr. Miroslava Vránová, advokátka