Projektová dokumentace stavby je DNA každé stavby. Pokud je v ní chyba, projeví se dříve či později v „organismu“ budovy. Nedávná judikatura Nejvyššího soudu opět připomněla, že odpovědnost za tyto chyby je přísná. Co všechno ale spadá pod pojem „škoda“, když projektant udělá chybu? Účet bývá často mnohem delší než jen cena za „překreslení výkresu“.
V právní i stavební praxi se často zaměňuje vada díla (samotná chyba v projektu) a škoda, která z této vady vznikla. Zatímco vada projektu může být „jen“ špatně spočítaný nosník, škoda, kterou tato čára na papíře způsobí, může dosahovat milionových částek. Zde je přehled toho, co všechno lze považovat za škodu způsobenou vadnou dokumentací.
1. Skutečná škoda na stavbě (Damnum Emergens)
Toto je nejviditelnější a nejčastější dopad chybného projektu. Pokud se staví podle špatných not, výsledek nebude ladit – a oprava něco stojí.
- Náklady na demolici a sanaci: Pokud se v průběhu stavby zjistí, že navržená konstrukce neunese požadované zatížení, musí se část stavby zbourat a postavit znovu. Veškeré náklady na bourání, odvoz suti a novou výstavbu jsou přímou škodou.
- Znehodnocený materiál: Materiál, který byl nakoupen a zabudován podle chybného projektu (a nelze jej znovu použít), představuje marně vynaložené náklady, které musí viník nahradit.
2. Sporné „Vícenáklady“ (Co škodou je a co ne)
Tato kategorie je bitevním polem mnoha sporů. Pokud projektant zapomene do výkazu výměr zahrnout důležitou technologii (např. požární klapky) a investor je musí dokoupit, nejde automaticky o škodu.
- Co NENÍ škoda: Cena samotných klapek. Investor by je musel zaplatit tak jako tak, kdyby byl projekt od začátku správně. Tím, že je zaplatí později, se jeho majetek nezmenšuje (dostává za ně protihodnotu).
- Co JE škoda: Zvýšené náklady spojené s jejich dodatečnou instalací. Pokud se kvůli zapomenutým klapkám musí sekat do již hotových omítek, rozebírat podhledy nebo platit expresní příplatky za dodání, pak tento rozdíl (navýšení ceny) již škodou je.
3. Ušlý zisk (Lucrum Cessans)
Ekonomicky často nejbolestivější položka. Chyba v projektu téměř vždy znamená zdržení stavby (tzv. „stop stav“ během přeprojektování).
- Příklad: Administrativní budova měla generovat nájemné od ledna. Kvůli chybě v projektu statiky se kolaudace posunula na březen. Nájemné ušlé za tyto dva měsíce je přímým důsledkem vady projektu a investor jej může nárokovat jako škodu. U komerčních projektů jdou tyto částky do milionů.
4. Škoda způsobená třetím osobám
Projekt neovlivňuje jen investora a jeho pozemek. Pokud projektant špatně navrhne zajištění stavební jámy nebo nesprávně zakreslí inženýrské sítě, škoda vzniká sousedům.
- Typický scénář: Bagr při výkopových pracích (prováděných přesně podle projektu) překopne optický kabel, který byl v dokumentaci zakreslen o metr vedle. Náklady na opravu kabelu, které musí investor (či zhotovitel) uhradit vlastníkovi sítě, jsou následně škodou, kterou lze vymáhat po zpracovateli vadné dokumentace.
5. Náklady na zjištění vady a právní zastoupení
Do škody se započítávají i náklady, které musel poškozený vynaložit, aby vůbec zjistil, že chyba je v projektu (např. znalecký posudek, který vadu odhalil) a náklady na právní služby spojené s uplatněním nároku.
Závěr
Odpovědnost za škodu z projektové činnosti není omezena jen na cenu projektu. Je to odpovědnost za výsledek celého investičního záměru. Pro investory z toho plyne poučení: důkladná kontrola dokumentace (např. formou supervize jiným odborníkem) je levnější než následné vymáhání škod za zřícené stropy či překopnuté kabely.
Z praxe naší advokátní kanceláře máme bohaté zkušenosti s nároky z vad s nároky na náhradu škody, včetně jejich koexistence a kombinací. V případě potřeby se na nás neváhejte obrátit.