SKUTEČNÝ MAJITEL V ČESKÉ REPUBLICE A NA SLOVENSKU


Povinnost identifikace skutečného majitele u právnických osob (nebo jiných entit odlišných od osob fyzických) vyplývá z právní regulace, jejímž cílem je boj proti praní špinavých peněz na celoevropské úrovni, a je tak ovlivněna působením práva Evropské unie. Tato kategorie má však svůj význam i pro oblast veřejných zakázek.


Česká republika


V České republice je skutečný majitel definován § 4 odst. 4 zákona 2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen „AML zákon“), podle něhož platí, že se jím rozumí fyzická osoba, která má fakticky nebo právně možnost vykonávat přímo nebo nepřímo rozhodující vliv v právnické osobě, ve svěřenském fondu nebo v jiném právním uspořádání bez právní osobnosti. AML zákon dále stanoví pomocná kritéria, na jejichž základě je skutečný majitel určen pro konkrétní právnické osoby (nebo svěřenské fondy či jiná právní uspořádání bez právní osobnosti). Např. v případě s.r.o. se za skutečného majitele považuje fyzická osoba, která sama nebo společně s osobami jednajícími s ní ve shodě disponuje více než 25 % hlasovacích práv této obchodní korporace nebo má podíl na základním kapitálu větší než 25 %. Dle ustanovení § 29b AML zákona platí, že se údaje o skutečném majiteli právnické osoby, svěřenského fondu nebo jiného právního uspořádání bez právní osobnosti povinně zapisují do Evidence údajů o skutečných majitelích způsobem a v rozsahu, který stanoví zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (více také v našem článku POVINNOST ZÁPISU ÚDAJŮ O SKUTEČNÉM MAJITELI OD 1.1.2018). Informace o tom, kdo je skutečným majitelem, může být vyžadována v obchodním styku druhým obchodním partnerem.

S ohledem na shora uvedené jsou všechny právnické osoby (a svěřenské fondy či jiná právní uspořádání bez právní osobnosti) povinny evidovat svého skutečného majitele a toho zapsat do Evidence skutečných majitelů. Skutečného majitele též prostřednictvím této evidence zjišťuje zadavatel u vybraného dodavatele pro účely zadávacího řízení. V případě, že zadavatel nezjistí údaje o skutečném majiteli z Evidence skutečných majitelů a dodavatel jej nesdělí a nedoloží relevantními doklady, zadavatel takového dodavatele vyloučí ze zadávacího řízení.


Slovensko


Slovenský zákon č. 297/2008 Z. z., o ochrane pred legalizáciou príjmov z trestnej činnosti a o ochrane pred financovaním terorizmu (dále jen "slovenský AML zákon") neužívá pojmu „skutečný majitel“, namísto toho zavádí zákonný pojem „konečný užívateľ výhod“, kterým se rozumí „každá fyzická osoba, ktorá skutočne ovláda alebo kontroluje právnickú osobu, fyzickú osobu – podnikateľa alebo združenie majetku, a každá fyzická osoba, v prospech ktorej tieto subjekty vykonávajú svoju činnosť alebo obchod.“ Rovněž stanoví kritéria, podle nichž lze určit, kdo se za tuto osobu považuje. V rámci postupu označeného jako „základná starostlivosť“ povinné osoby ve smyslu slovenksého AML zákona identifikují právě „konečného užívateľa výhod v závislosti od rizika legalizácie alebo financovania terorizmu“. Povinnost identifikovat „konečného užívateľa výhod“ a vést o nich písemné záznamy je stanovena pouze pro „združenie majetku“. Dále je těmto sdružením majetku stanovena povinnost, že musí „zoznam konečných užívateľov výhod odovzdať povinnej osobe, ak ju o to povinná osoba písomne požiada, na účel vykonania starostlivosti vo vzťahu ku klientovi“; a též odevzdat „aj finančnej spravodajskej jednotke, ak ho o to finančná spravodajská jednotka písomne požiada.“ Na Slovensku není aktuálně vedena evidence skutečných majitelů, která existuje v České republice, a do které jsou právnické osoby (či jiné entity odlišné od osoby fyzické) povinny zaznamenávat údaje o svých skutečných majitelích. Existuje tu však odlišná evidence, a to Register partnerov verejného sektora.

Podle zákona č. 315/2016 Z. z., o registri partnerov verejného sektora je partnerem veřejného sektoru subjekt, který je "fyzickou alebo právnickou osobou (podnikateľom aj nepodnikateľom), ktorá spĺňa niektorú z definícií partnera verejného sektora podľa § 2 ods. 1 písm. a) zákona (teda prijíma z verejných zdrojov plnenia – či už vo forme finančných prostriedkov, alebo majetku; uzatvára s verejným obstarávateľom zmluvu podľa zákona o verejnom obstarávaní; nadobúda pohľadávku od štátu; prípadne uzatvára zmluvu so zdravotnou poisťovňou; uvedené plnenia prijíma na základe zmluvy či iného právneho úkonu; plnenia prekračujú zákonom ustanovené limity; a nie je vylúčený z pôsobnosti zákona.

Partneři veřejného sektoru se musí obligatorně evidovat v Registri partnerov verejného sektora. Tento registr nahradil Register konečných užívateľov výhod (Register KÚV) vedený Úradom pre verejné obstarávanie (ÚVO). V současné době již není možné se do Registra KÚV zapsat. Zároveň byly všechny subjekty původně evidované v Registru KÚV převedeny do registru partnerů veřejného sektoru. Subjekty, které naplňují znaky partnera veřejného sektoru, jsou povinny do registru uvést seznam konečných uživatelů výhod, jejichž definice vyplývá ze slovenského AML zákona. Povinnost zápisu do Registru partnerů veřejného sektoru vzniká (zjednodušeně řečeno) před přijetím finančních prostředků od veřejného sektoru (např. před uzavřením smlouvy, na jejímž základě mají být finanční prostředky poskytnuty). Evidence v registru partnerů veřejného sektoru má zásadní dopad na oblast veřejných zakázek, který stanoví, že „verejný obstarávateľ a obstarávateľ nesmie uzavrieť zmluvu, koncesnú zmluvu alebo rámcovú dohodu s uchádzačom alebo uchádzačmi, ktorí majú povinnosť zapisovať sa do registra partnerov verejného sektora a nie sú zapísaní v registri partnerov verejného sektora alebo ktorých subdodávatelia alebo subdodávatelia podľa osobitného predpisu, ktorí majú povinnosť zapisovať sa do registra partnerov verejného sektora a nie sú zapísaní v registri partnerov verejného sektora.“ Dále je rovněž platí, že „verejný obstarávateľ a obstarávateľ môže odstúpiť od zmluvy, rámcovej dohody alebo koncesnej zmluvy uzavretej s uchádzačom, ktorý nebol v čase uzavretia zmluvy, rámcovej dohody alebo koncesnej zmluvy zapísaný v Registri partnerov verejného sektora alebo ak bol vymazaný z registra partnerov verejného sektora.“



Autor: Mgr. Eliška Fischerová
Publikováno: 28. února 2018